Užitečné info
V jakém věku fotit dítě

Těhotenství

Ideální období je mezi 28-34.týdnem. Záleží na velikosti vašeho bříška i na tom jak se sama cítíte. V tomto období je bříško krásně "těhotenské" a vy byste se měla cítít z celého období těhotenství nejlépe. Není potřeba jej fotit dříve, protože zejména u štíhlých žen není ještě příliš co fotit. Pozděší termín je zas pro ženy náročný, co do fyzična, nehledě na to, že mnohé z nás se cítíme jako velryby :-)

Krom focení v ateliéru jsou nádherné fotografie i z přirozené prostředí v exteriéru! :)


První rok

Novorozenci (0-30 dní)

Novorozená miminka fotím v rozmezí 5-15.dne jejich věku. Tedy je to hned první týden, co jste z porodnice doma. Miminka v tomto věku jsou hodně spavé a nechají se krásně polohovat. Opravdu čím dříve se fotí, tím lépe, ne tak jak si maminky mnohdy myslí, že stačí až po šestinedělí (není to již novorozenec, nehledě na to, že týden je nejkritičtějším obdobím pro focení miminek jako takových). Krom toho, že jsou spavé a dají se krásně polohovat a tak jak je napolohuji i vydrží, nevadí jim, že s nimi manipuluji ve spánku, lépe se jim usíná, netrápí je tolik bolení bříška, jako právě v období po šestinedělí. Výhodou je, že obvykle mají i tatínci dovolenou, tedy je snazší najít termín pro focení. 

Maminky, prosím, abyste si tento termín zarezervovali včas již v těhotenství. Napište mi mail, či zavolejte. Zapíši si váš předběžný TP (je to z důvodů, abych s vámi předběžně počítala). Protože dopředu přesně nevíme, kdy se miminko narodí, jakmile se tak stane, ozvěte se z porodnice, kdy se již domluvíme na konkrétním termínu. 

Prosím, opravdu se ozývejte z porodnice (cca 2-3.den, kdy víte, že půjdete domů), nikoliv až z domu. Jednak z důvodu toho, že v porodnici máte čas takové věci řešit. Doma si přes veškeré kojení, vaření, praní nemusíte vzpomenout a pak už může být pozdě, kdy na "ideální období" k focení již nebudu mít v diáři volno, či miminku už bude více dnů, než je k takovému focení potřeba. Z porodnice můžete i zaslat SMS, jen oznamovací sms typu "jsem na světě, vážím, měřím. Váš Honzík" mi nic neřekne :-) Uvádějte, že se chcete objednat na novorozenecké focení, vašemu miminku je tolik a tolik dní a hlavně i vaše příjmení :) Ne všechny vás mám uložené v telefonu. Děkuji.

Co vše si pak na takové focení vzít najdete na odkazu CO S SEBOU.

Miminka (1-7 měsíců)

Pokud jste propásli vhodný věk na focení newborn (max do 3 týdnů věku), nezoufejte.

Dalším krásným obdobím dítěte je věk 3-4. měsíce. Miminko vám trochu povyrostlo, snaží se pást koníčky, je šikovnější, více kouká, možná se nám podaří zachytit první úsměvy. 

Velmi vhodnou dobou pro focení miminka je 5-6.měsíc. Už nemá sevřené pěstičky, hlavičku už drží pevně a hlavně rádo pase koníčky. Reaguje na náš hlas, hodně se usmívá.

Batolátka (7 - 18 měsíců)

Kolem 8-9.měsíce vaše batolátko již hezky sedí, některé už lezou a dokonce někteří už stojí i s oporou. V tuto dobu zachytíme další etapu jeho vývoje.

Batolátka jsou moc roztomilý a řehtají se už nahlas. Často je s nimi nejlepší spolupráce a focení takového věku je po novorozencích mé druhé nejoblíbenější :)

První rok

Focení k příležitosti jeho prvních narozenin. Většina z nich již stojí s oporou, někteří i sami, někteří nám již utíkají :)

Po trochu intenzivnějším focení, kdy vlastně za první rok dítěte můžete příjit vícekrát, se pak intenzita focení již snižuje. 

Někteří rodiče chodí pak každý rok právě k příležitosti narozenin, někteří to proloží ještě focení v exteriéru.

Velice dobrá spolupráce dítěte je cca do 18 měsíců jeho věku.

Od druhého roku

Kritickým obdobím se stává pro holčičky druhý rok jejich života a pro chlapečky třetí rok jejich života.
Není to o tom, že bychom vůbec nic nenafotili, jen se obrňte pořádnými nervy :-) Zkrátka 2leté holčičky a 3letí chlapečci s námi docela cvičí :)

Doma o focení vykládá týdny, jak se těší, zapojuje se do příprav, vezme si s sebou oblíbenou hračku a vše vypadá téměř ideálně. Při vstupu do ateliéru je pak vše jinak. PO dvaceti minutách to většinou děti přestává bavit, dělá věci, které nám se nelíbí (strkají ruce do pusy, davají si ruce před oči, zavírají oči, případně obličej zaboří do náruče svého rodiče). Někdy i stačí výtka rodiče, že se dítě dostatečně nesměje. Dítě má pocit, že pak to dělat musí, dělá to špatně a tak proč by to dělalo. Buď začne plakat nebo se naopak začne víc "ksichtit", příp zavře oči či před oči dá ruce. Zkrátka pro nás nic co by se nám líbilo. Tedy spíše po dobu focení je potřeba takové dítě chválit (samozřejmě ne za každou cenu, pokud vás např. udeří či se opravdu nechová dobře). Zkrátka si začne dělat co chce. Děti přemlouváme a přemlouváme, domlouváme, povídáme se sním, hrajeme, snažíme se udělat první poslední, aby se na nás dítko podívalo. Zkrátka naše 2-3 letá dítka prochází první pubertou. Někteří se stydí, někteří se předvádí, někteří vyloženě zkouší, co všechno naše nervy vydrží. Domluvíme, převlékneme, do čeho zrovna holčička chce načež se jí to znelíbí a chce do něčeho jiného, příp. než stihnu nachystat potřebné už to sundává, případně vůbec nepřevlékneme, protože chlapeček vůbec nechce. Dítko slíbí budoucí spolupráci za drobný úplatek či přislíbení úplatku, takže připravím pozadí, dekorace, a dítě i když předtím slíbilo hory doly, tak už tak z neznámého důvodu nechce být na pozadí které si samo zvolilo. Možná se pak nechá přemluvit a je na potřebném místě, ale strčí ručky před obličej.. Úplatky, sliby rodičů a vlastně ani nic jiného nezabírá. I kdybychom se rozčtverečkovali, tak vašemu dítěti po cca 20 minutách není nic dobré :) Toto je takový nejčernější scénář, jak jsem psala na začátku ne že bychom nic nevyfotili, ale zkrátka je to o dost těží :)

Zde je potřeba se vžít do situace vašeho dítěte. Jde do cizího prostředí a "musí" se smát na cizí tetu /mě/.
Když se malinko usměje, pro rodiče je to málo a sem tam mu to vyčtou (většinou maminky) a dítě se "kousne". Pokud se do té chvíle aspoň trochu snažilo, tak přestane aneb "dělal jsem to doteď špatně/málo/, tak co bych to dělal dál." I kolikrát slyším "vždyť ses na focení těšil" = musím říct, že někdy je lepší nepřipravovat dítě na focení. Neříkat mu kam jdete, co se tam bude dít (kdy to rodiče popíší, že si bude jen hrát a najednou "nesmí" zkoumat, "musí" být v náručí, "musí" se koukat, "musí" se smát apod, zkrátka vše, co v tu chvíli zrovna nebude chtít. Utvoří si totiž svou představu, která je samozřejmě úplně jiná než jak to skutečně je). Lepší prostě jít a neříkat nic (ani těm, co se rádi fotí).

Potřebuji hlavně vaši spolupráci:

- Nepeskujte, že se málo směje. Spíše ho chvalte (samozřejmě, pokud je za co. I když stačí maličkosti=má radost, že se Vám zavděčí a že jste si toho všimli. )
- Slibujte odměny (že ji dostane po focení, či že až půjdete domů, stavíte se do obchodu a něco dobrého koupíte). Nedávejte je v ateliéru-resp ne alespoň úplně na začátku (jednak není ještě pořádně za co ji dát, tedy dítě nebude motivované po zbytek focení), příp. jen co dojí např křupku,piškot-odběhne vám ihned pro další-nebude mít nikdy prázdnou pusu, v rukách spoustu dalších "mňamek" a samozřejmě neustále plnou pusu a pak bohužel i podobně vyhlížející fotografie). Nejlépe opravdu až po focení či cestou domů.
- Nevyčítejte (např. "to nebudeme mít hezké fotky. Věřte mi, že to je v tu chvíli přesně to, co si ten malý človíček přeje.. a hlavně je mu to skutečně úplně jedno :) Lepší povzbuzovat,aneb čím dřív bude spolupráce, tím dřív  můžeme jít domů / k babičce / do cukrárny..
- Nekřičte - (pokud to samozřejmě není za práh únosnosti = padání k zemi, bušení pěstmi, plivání, bití vás rodičů/mě apod.=to je pak samozřejmě na vás rodičích dle vaší výchovy). Dítě se vám "kousne" a bude plakat a uplakané fotky také nejsou to pravé, co byste si chtěli odnést domů.
- Nevyhrožujte např. mojí osobou = "Podívej teta / paní fotografka se bude na tebe zlobit. = nejsem čert, aby se mnou strašilo. Nehledě na to, že Vašemu dítěti je možná i jedno, že se budu zlobit, případně mě bude brát "ZA TU ZLOU" a tím pádem se bude mračit nebo bude brečet. To určitě dobrá varianta není. Potřebuji být tím jeho spojencem, nikoliv strašidlem!!!! Navíc já vám vychovávat děti nechci a ani nebudu (tedy raději, když už to řeknete - použijte "já (taťka/ mamka) se budu zlobit". Pro ty zlobivější "přijde si pro tebe čert" (což je na zvážení každého z vás, co je pro vaše dítě ideálnější či co na něj platí). Samozřejmě i čert může mít stejný efekt jako když strašíte "zlou tetou", tzn. začne brečet a bude chtít z ateliéru odejít. 
Samozřejmě nejlépe asi zní "budu moc smutná, když na té fotce nebudeš" apod.
- Povzbuzujte - např. jeli mladší sourozenec: "ukaž bráškovi, jak se to dělá.. apod, aby se zkrátka cítilo důležitě. 
To vše, ale ne za cenu své autority!!!! 
Nenechte dítě rozhodovat za vás!!! Pár případů za všechny: 
"Vezmeš si tyhle ty šatky nebo tyhle?" (Holčička nemá páru jaké se jí zrovna líbí. Cítí, že vy nevíte (neví, že se ji chcete jen zavděčit), povětšinou se stejně chce navléct do těch co vy nechcete.. případně se do nich obleče a hned je sundává a chce ty druhé apod. Zkrátka "vem si tyhle ty šaty, ty ti sluší a moc se mi v nich líbíš." Holčička vás respektuje a ráda se vám líbí a hlavně ve vás bude cítit rozhodnost". To stejné je "A jaké by si chtěla pozadí"? (2-3 leté dítě by o takových věcech rozhodovat opravdu nemuselo).
"Sedneš si sem nebo tam???" Tak je jasné, že si vždy vybere místo, které nechceme. Ideálně mimo pozadí apod.
Neptejte se ho: "Chceš / Budeš se fotit?" = dítě dostává právo volby a samozřejmě odpoví, že ne! (a pak nechápe, když jste se ho zeptali a ono se mohlo rozhodnout, jak to, že se zlobíte a proč ho teda vlastně nutíme,když řeklo, že nechce).

Po přečtení těchto řádků si říkáte: "tak to musí být očistec focení u Matějkové! :D"
Neberte to tak, jde spíše o mnohaleté zkušenosti focení dětí v tomto věku, většinou i v kombinaci s těhotnou maminkou  (asi cítí přicházející konkurenci) či s mladším sourozencem jsou děti trochu nevyzpytatelné (většinou je to opak toho,co je doma=zkrátka se předvádí a snaží se na sebe upozornit).

Hlavně ne všechny děti takové jsou. Jde spíše o doporučení a možná i trochu "hororový" scénář, co může, ale nutně nemusí nastat :) Tak jen, abyste byli připraveni na veškeré možnosti :) 
Musím i říct, že ty děti, které se chodí častěji fotit (ať už stále jen ke mě=prostředí a mě už není pro ně tolik cizí, tak i k jiným fotografům=jsou zkrátka zvyklé se fotit) spolupracují daleko lépe než např. děti, které ve třech letech jdou poprvé.

V tomto období je tedy někdy opravdu složité zachytit dítko v ateliéru a mnohem více bych se přikláněla na focení venku, kdy dítě nemá pocit, že jsme mu ubrali svobody, také má venku mnohem víc podnětů, které ho zaujmou a nenásilně ho přivedou ke spolupráci než ve studiu.

NICMÉNĚ NEZOUFEJTE, SEBERTE ODVAHU, NADHLED A ONO TO VŽDY NĚJAK VYJDE!!!!
A co vám můžu slíbit? Od 4tého roku je už zase pak o dost lépe!!!!! :-)

Zarezervujte si termín

Pokud si chcete domluvit fotografování na konkrétní termín, můžete si ho u mě rezervovat. Pokud chcete mít jistotu, neodkládejte prosím rezervaci až na poslední chvíli!